|
|
Moderní terapie chondrálních defektů kloubů
Neckař, Pavel ; Havlas, Vojtěch (vedoucí práce) ; Zeman, Petr (oponent) ; Tuček, Michal (oponent)
Práce se zabývá aplikací kultivovaných kmenových buněk kostní dřeně v terapii fokálního chondrálního defektu kolenního kloubu. V experimentální části práce bylo cílem kvantitativní a kvalitativní porovnání dvou odběrových míst monocytárních aspirátů kostní dřeně, z ilické kosti a proximální tibie, za účelem určení vhodného buněčného zdroje pro moderní buněčnou terapii. Analýza vzorků prokázala, že množství monocytárních buněk i výtěžnost kmenových buněk ze získaného aspirátu byla signifikantně vyšší z kostní dřeně lopaty kosti kyčelní. Neprokázali jsme signifikantní kvalitativní rozdíly mezi oběma zdroji kmenových buněk. V klinické práci uvádím popis chirurgického postupu a výsledky ročního sledování pacientů po implantaci kultivovaných kmenových buněk z kostní dřeně pánevní kosti, pod označením BiCure® orthoMSCp (Bioinova, Praha, Česká republika), fixovaných na komerčně dostupném 3D nosiči Chondrotissue® (BioTissue AG, Ženeva, Švýcarsko) pomocí koagulované autologní obohacené plazmy. Primární cíl klinické studie zahrnoval vyhodnocení krátkodobé a dlouhodobé bezpečnosti aplikovaného medicínského produktu. Sekundárním cílem práce bylo posoudit účinnost terapie pomocí dotazníkového šetření a posouzení strukturální změny ošetřeného defektu pomocí magnetické rezonance 1 rok od operace. Práce prokazuje...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Transplantace kostní dřeně, její historický vývoj a současné trendy
CIMBÁLNÍKOVÁ, Eva
Transplantace kostní dřeně souhrnněji řečeno krvetvorných buněk je v současnosti jednou z moderních léčebných metod, které se využívají v případě poruchy krvetvorby uvnitř kosti. Nejčastějším důvodem k provedení transplantace jsou leukémie, lymfomy, dále anémie, vrozené metabolické poruchy, autoimunitní onemocnění nebo některé solidní nádory. Díky transplantaci krvetvorných buněk se podaří zvýšit šanci na vyléčení u více než 50 % pacientů s onkologickým onemocněním. Předkládaná diplomová práce je zpracována teoretickou formou, cílem je uvést důležité body, které vedly k rozvoji této dnes velmi využívané léčby a důkladný popis současných trendů v oblasti transplantací krvetvorných buněk, které jsou v našich transplantačních centrech téměř shodné jako ve světě. Dalším cílem je popsat úlohu všeobecné sestry při ošetřovatelské péči o pacienta před a po transplantaci krvetvorných buněk. Práce je zaměřena na stěžejní oblasti problematiky transplantací krvetvorných buněk a je rozčleněna na několik částí. První část se zabývá všeobecným popisem tématu, představuje stručné seznámení s transplantací krvetvorných buněk, základní rozdělení, historické i současné indikace a stručný úvod dodnes používaných trendů. Důkladně popisuje oblast registru dárců kostní dřeně, na jehož základě se vybírá vhodný nepříbuzný dárce. Druhá část práce se zabývá popisem historického vývoje od prvopočátků, po vývoj v poválečném období, rozvoj v 70. a 80. letech minulého století a dále od 90. let 20. století až po současnost. Třetí část se zaměřuje na současné způsoby provedení odběru krvetvorných buněk a následné transplantace, důkladně popisuje, jakým způsobem lze krvetvorné buňky darovat, jaká je příprava pacienta na transplantaci, jak transplantace probíhá a co pacienta čeká v časném potransplantačním období. Čtvrtá část se zaměřuje na ošetřovatelskou péči, důkladně uvádí, jaká je úloha sestry v ošetřovatelské péči před a po transplantaci krvetvorných buněk, jaké zásady musí sestra dodržovat, důkladně popisuje úlohu sestry při aplikaci transplantátu. Dále popisuje dietní a důležitá režimová opatření, která musí pacient po transplantaci dodržovat. Poslední část se zaměřuje na oblast komplikací, které mohou po transplantaci krvetvorných buněk nastat. Potřebná data byla získána prostřednictvím důkladného studia odborné české i zahraniční monografie a vědeckých periodik. K získání dat výrazně přispěla absolvovaná stáž na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Poznatky týkající se ošetřovatelské péče byly získány zejména studiem ošetřovatelských standardů. Tato diplomová práce poukazuje na to, jakou důležitou roli hraje transplantace krvetvorných buněk jakožto způsob léčby převážně hematoonkologických onemocnění v současné medicíně a jaké jsou nejdůležitější role sestry při ošetřovatelské péči u transplantovaných pacientů. Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na problematiku transplantací krvetvorných buněk a popisuje stěžejní oblasti, které jsou považovány za důležité. Zaměřuje se na historický vývoj a popis současných trendů, díky kterým lze transplantologii považovat za vysoce odborný a špičkový obor. Vyzdvihuje hlavní role sestry při ošetřovatelské péči, která musí být odborná, kvalifikovaná, pečlivá, ohleduplná a individualizovaná. Výsledky z výzkumného šetření mají poskytnout odborné i laické veřejnosti dostatek informací o problematice transplantací krvetvorných buněk.
|
|
|
Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně
Míková, Iveta ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na možnost využít potenciálu pravidelných dárců krevní plazmy k zařazení do registrů dárců kostní dřeně. Vychází se z předpokladů, že se jedná o téměř identickou populaci a kritéria pro darování krevní plazmy jsou podobná kritériím pro darování kostní dřeně, dárci krevní plazmy jsou pravidelně testováni na krví přenosná infekční onemocnění, mají zkušenosti s intravenózními odběry a z velké části splňují i věkový limit pro vstup do registru dárců kostní dřeně. Teoretická část popisuje anatomii a fyziologii krevní plazmy a kostní dřeně a současné poznatky k problematice dárcovství krevní plazmy a kostní dřeně. Dále popisuje typy a indikace transplantací kostní dřeně, registry dárců krevní plazmy a kostní dřeně, motivaci k dárcovství, úlevy a kompenzace pro dárce. Podklady pro zhotovení práce jsem čerpala zejména na základě zpracování rešerše z BČM (Bibliographia medica čechoslovaca) v Národní lékařské knihovně, z osobního zdroje odborné literatury, odborných konzultací, vlastních zkušeností a jiných bakalářských prací. Metodika: Práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím anonymního nestandardizovaného dotazníku. Cílovou skupinou byli dárci krevní plazmy ve věku 18 - 35 let. Cíl práce: Hlavním cílem bylo jednak zjištění zájmu dárců...
|
|
|
Problematika odběru a transplantace kostní dřeně u dětských a dospělých pacientů
KONEČNÁ, Martina
Tato práce má za cíl přiblížení problematiky a podání přehledného souhrnu informací k problematice transplantací kostní dřeně, a to metodou review a syntézy informací. Práce obsahuje teoretický popis intervencí všeobecné sestry před a po odběru kostní dřeně od dobrovolného dárce a popis intervencí sestry před a po transplantaci odebraných krvetvorných buněk pacientovi s indikujícím onemocněním krve. Léčba hemato-onkologických onemocnění je zdlouhavý a velmi náročný proces. Spočívá v transplantaci krvetvorných buněk a představuje pro nemocného velkou naději na uzdravení. Samotná transplantace stojí až na konci dlouhé řady vyšetření a zdravotnických i administrativních procedur, kterých je zapotřebí, aby byla naděje nemocného na uzdravení co možná nejvyšší. V České republice existují dva registry dárců, které navzájem kooperují na principu mezinárodní spolupráce všech registrů. Od momentu převodu štěpu je transplantovaný pacient ve velmi rizikovém stavu. Dny pacientova života se začínají počítat znovu. V péči o příjemce krvetvorných buněk je důležitá zejména snaha o jeho maximální pohodlí, bezpečnost, psychickou pohodu a hlavně pak o předcházení možným komplikacím, které mohou výrazně zpomalit či zcela zničit snahu zdravotnického personálu i dobrovolného dárce o záchranu jeho života. V práci jsou popsána specifika péče, s ohledem na práci sestry, o pacienty trpící různými komplikacemi. Protože se liší péče o dospělého a dětského pacienta a komunikace s nimi, je jedna ze subkapitol věnována právě péči o dětského onkologického pacienta a možnostem přizpůsobení komunikace jeho potřebám a potřebám jeho rodičů. Pro návrat pacienta k nejlepší možné kvalitě jeho života je zapotřebí dodržování zásad zdravého životního stylu a zásad v oblasti výživy.
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Význam morfologie v diferenciální diagnostice lymfoproliferací - rešerše.
Kaválková, Adriana ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Tato práce se zabývá lymfoproliferativními onemocněními, u kterých může morfologie přispět k diagnóze a urychlit tak diagnostický proces. Cytomorfologické vyšetření se provádí při každém podezření na patologii krve. Morfologie buněk se hodnotí jak z periferní krve, tak z aspirátu kostní dřeně. Při mikroskopickém vyšetření vzhledu buněk hodnotíme: jejich velikost, tvar a uložení jádra, strukturu chromatinu, přítomnost jadérek, objem a zabarvení cytoplazmy, případně přítomnost granulí, vakuol apod. Je nutné brát v úvahu výsledky dalších laboratorních testů a klinického obrazu. Nejběžnějším nálezem v periferní krvi je reaktivní lymfocytóza a často také přítomnost buněčných atypií. Lymfoproliferace se mohou projevovat nespecifickými klinickými a laboratorními nálezy, které je někdy obtížné správně vyhodnotit. Morfologie má v procesu rozpoznávání leukemií a lymfomů nadále důležitou roli. Při dnešní klasifikaci zřídkakdy odpoví přímo na otázku, o které konkrétní onemocnění se jedná. Nicméně je to vyšetření stále daleko dostupnější a zpravidla rychlejší, než navazující laboratorní metody a má své místo v řetězci vyšetřování, protože dokáže napovědět lékaři, jak má pokračovat. Klíčová slova: lymfoproliferace, lymfom, leukemie, morfologie, periferní krev, kostní dřeň
|
|
|
Characterization of hematopoietic cells in patients with mature B-cell malignancies
Maswabi, Bokang Calvin ; Živný, Jan (vedoucí práce) ; Otáhal, Pavel (oponent) ; Alberich Jorda, Meritxell (oponent)
(Czech) U pacientů s nádorem ze zralých B buněk a u zdravých kontrol byly analyzovány absolutní a relativní podíly populací hematopoetických kmenových buněk a progenitorů (HSPC), včetně hematopoetických kmenových buněk (HSC), multipotentních progenitorů (MPP), multilymphoidních progenitorů (MLP) a pro B buněk. Identifikovali jsme nižší absolutní a relativní zastoupení MLP a vyšší relativní zastoupení HSC u pacientů, bez ohledu na postižení kostní dřeně (BM), ve srovnání s kontrolami. U pacientů s infiltrací kostní dřeně maligními buňkami jsme navíc pozorovali významně snížené absolutní počty MPP. U zdravých subjektů jsme potvrdili dříve publikované výsledky ukazující zvýšení absolutního a relativního zastoupení MLP s věkem, klesající relativní zastoupení HSC s věkem a klesající absolutní a relativní koncentraci pro B buněk s věkem. Snížené absolutní a relativní koncentrace pro B buněk byly zjištěny také u studovaných pacientů (PT) v korelaci s věkem. Nižší absolutní a relativní koncentrace MLP a vyšší relativní koncentrace HSC byly pozorovány u pacientů ve srovnání s věkově odpovídajícími kontrolami bez ohledu na infiltraci kostní dřeně (KD). Absolutní koncentrace MPP byla významně snížená pouze u pacientů, kteří měli maligními buňkami infiltrovanou kostní dřeň. Porovnání změn v zastoupení HSPC ve...
|
|
| |
host ::
RSS.